Občanské sdružení Společnost přátel Podkarpatské Rusi bylo založeno v roce 1990. Ideově navazuje na Klub přátel Podkarpatské Rusi založený v období meziválečného Československa v Bratislavě. Cílem Společnosti je zejména prohlubování vztahů s občany a organizacemi Zakarpatské oblasti Ukrajiny (bývalé Podkarpatské Rusi), podpora Rusínů na území České republiky a popularizace Podkarpatské Rusi (Zakarpatské oblasti) v ČR. Společnost vydává časopis Podkarpatská Rus, další neperiodické publikace, pořádá besedy, výstavy a filmové projekce. Členy Společnosti jsou Rusíni, Češi narození na území Podkarpatské Rusi a lidé mající vztah k tomuto území. Členská základna čítá okolo 500 lidí z České republiky i dalších států. Ve vedení Společnosti se postupně vystřídali Alexandr Veličko, Jaromír Hořec, Miloslav Kopecký, Jiří Havel, Agáta Pilátová a Dagmar Březinová.

 

 

Rusínský bograč v moravské metropoli

V Brně-Medlánkách v areálu restaurace U křivé vrtule se dne 12.4.2025 konal gastronomický festival „Babylonský guláš“ pod záštitou primátorky JUDr Markéty Vaňkové. Hlavní organizátor festivalu byl Petr Stavinoha, předseda spolku „Přátelé Podkarpatské Rusi“. Festivalu se zúčastnily národnostní menšiny žijíci v Brně, ale nejen tam. Každý uvařil svou variantu bograče tak, jak jej znal ze své domoviny. Tak návštěvníci mohli ochutnat bograč maďarský, polský, ukrajinský, moravský a rusínský.

VÝSTAVA Vivienne Vargové - Vtáčkovia, siroty a Vivienne

Vivienne Vargová, umelkyňa s rusínskymi koreňmi, predstavuje svoju prvú samostatnú výstavu v priestoroch galérie Domu národnostných menšín v Prahe.

Vivienne Vargová sa narodila a vyrastala v baníckom mestečku Gelnica na východnom Slovensku. Takmer päť rokov žila v Londýne. Mmomentálne žije v Prahe, kde svoje rusínske korene preplietla s rusínskymi koreňmi excentrického umelca Norberta Tapperta. Táto výstava pod názvom Vtáčkovia, siroty a Vivienne, je jej prvou samostatnou výstavou v priestoroch galérie Domu národnostných menšín v Prahe, kde jej predchádzala spoločná výstava Vivienne a Noróa s názvom Blízke stretnutie rusnáckeho druhu v roku 2023. Predstaví na nej tvorbu technikami koláže a akrylového monoprintu za posledný rok. Je fotografka samouk, fascinovaná alternatívnymi fotografickými procesmi, ktoré pripomínajú alchýmiu. Osobitú záľubu má v kombinovaných technikách. Používa fotografie z kníh a časopisov a taktiež pracuje s vlastnými grafikami a fotografiami – dekonštruuje ich a potom ich rekonštruuje pomocou farby ako vizuálnej stratégie na vytvorenie uceleného snového obrazu. Ústredným motívom je skúmanie premeny a pominuteľnosti, či už vo fyzických priestoroch alebo životných etapách. Vytvára meditatívne diela, ktoré hovoria o univerzálnej skúsenosti hľadania, kde tvorba je rituálom domova, nech ste kdekoľvek. „Myslím si, že analógová technika má svoje čaro, pretože každé dielo je jedinečné a nedá sa reprodukovať úplne rovnako. Chcem mať špinavé ruky, špinavý stôl, cítiť to, čo vytváram, všetkými zmyslami.

ČÍSLO 1/2025

První číslo časopisu roku 2025:

Připravuje se Světový kongres Rusínů v Bukurešti | Rusínská plesová sezóna v Praze | Aktivity Užhorodského spolku TGM | Kričfalušiové v Česku | Svobodní zednáři na Podkarpatsku | Co potřebovala ekonomika Podkarpatska? | Jak to bylo s Ilko Lepejem

Československá "kolonizační" politika na Podkarpatské Rusi mezi léty 1919‑1939

Nová česko-anglická publikace Československá „kolonizační“ politika na Podkarpatské Rusi mezi lety 1919-1939 je uceleným pohledem na problematiku autonomie tohoto regionu v období tzv. první republiky. Autor se zde ve třech kapitolách zabývá ústavněprávním ukotvením Podkarpatské Rusi v rámci Československa a jejím vývojem během 20 let společné historie. Kniha je členěna do tří kapitol. První kapitola se věnuje problematice a významu kolonialismu a imperialismu konfrontované s postavením Podkarpatské Rusi v nové republice. V kapitole druhé je popsán historicko-politický vývoj regionu od roku 1848 až do opětovného připojení k Maďarsku v březnu 1939. V poslední kapitole se autor krátce věnuje postavě T. G. Masaryka a jeho historickému i současného významu pro tuto oblast. Jednotlivé kapitoly knihy jsou doplněny množstvím fotografií a na konci publikace je umístěna celá fotogalerie řazená dle jednotlivých sídel v oblasti. 

 

 

Knihu lze objednat na emailové adrese: masdem.tajemnik@gmail.com 

PF 2025

ČÍSLO 4/2024

Čtvrté číslo časopisu roku 2024:

Dojmy ze současného Zakarpatí | Výstava Anny Gajové se povedla | Jak se stavěl Užhorod | Dubayova rodina v Muzeu rusínské kultury | Jubileum Fedora Vica | Život a tvorba Nestora Dudinszkého | Rod Kričfalušiů v českých zemích, 2. díl | Všichni dobří rodáci v cizích službách | Kostel sv. Archanděla Gabriela vstane z popela

PŘEDVÁNOČNÍ SETKÁNI ČLENŮ A PŘÁTEL SPPR

Srdečně zveme na neformální

PŘEDVÁNOČNÍ SETKÁNI ČLENŮ A PŘÁTEL SPPR

v úterý 10. prosince 2024 v 16,30 hodin

v kavárně Domu národnostních menšin Praha 2. Vocelova 3.

Přijde nám zahrát rusínský soubor KANTAR

Pak si u kávy a sklenky vína popovídáme o současných novinkách na Zakarpatí, zajímavých událostech doma, týkajících se Podkarpatska i o aktivitách plánovaných pro příští rok.

Dojmy ze současného Zakarpatí

„Vúně Podkarpatské Rusi je tak silná, že jí nikdy nezbavíš“ . Tato krásná slova napsal básník a publicista Jaroslav Zatloukal zhruba před 90ti lety a platí stále.

Na Zakarpatí jsem byla naposled přibližně před deseti lety, a tak když jsem dostala nabídku cesty od brněnského spolku „Přátelé Podkarpatské Rusi „neváhala jsem ani chvíli a přihlásila se. O to větší byl můj zájem, že cesta měla humanitární charakter – předání zdravotnického materiálu, který byl zakoupen v Čechách za vybrané peníze členů „Spolku Přátelé Podkarpatské Rusi“ v Brně , „Společnosti přátel Podkarpatské Rusi „v Praze i dalších příznivců.

Humanitární výpomoc

Společnost přátel Podkarpatské Rusi se obrací na své členy i všechny příznivce a podporovatele s prosbou o finanční výpomoc, kterou ve spolupráci s brněnským spolkem „Přátelé Podkarpatské Rusi“ odvezeme na Zakarpatí koncem měsíce října.

Jedná se o zdravotnický materiál – škrtidla , hemostatika apod., který bude předán do jednotek ve kterých slouží chlapi ze Zakarpatí. Jsou to speciální jednotky jako jsou aeromobilní brigáda, námořní pěchota a výsadkáři nasazené u Kurska, Charkova a na Donbase.

I sebemenší pomoc je vítána, děkujeme všem, kteří se rozhodnou poskytnout jakoukoliv částku. Nebuďme lhostejní k cizímu neštěstí

Číslo účtu : 12939111/0100

Do zprávy pro příjemce uveďte : humanitární dar

ČÍSLO 3/2024

Třetí číslo časopisu roku 2024:

Kriščfalušiové v Česku | Připravujeme výstavu rusínské malířky Anny Gajové | Postřehy Jana Čopíka z Podkarpatí: Pomaleňky | Rozhovor s rusínským IT specialistou a youtuberem Mychajlem Lyžečkem | Studenti Filosofické fakulty UK zkoumali rusínské obřady a zvyky na východním Slovensku

Stránky